Představujeme tým RC Dragon Brno: Díl 6!

V našem seriálu, kde vám postupně představujeme lidi starající se o chod klubu, se dnes dostáváme k opravdovému srdci našeho klubu. K člověku, který na Dragonu nechal obrovský kus svého života a vychoval celé generace skvělých hráčů.

Představujeme vám naši klubovou legendu a vedoucího SCM, Petra „Faggiče“ Giacintova!

Faggič je na Dragonu pojmem. Jeho rukama prochází ti nejmenší ragbisté i dorostenci a jeho úkolem v našem novém kompetenčním modelu je nejen výchova mládeže, ale také rozvoj Sportovního centra mládeže (SCM) a propagace ragby ve školách. Jak vzpomíná na své začátky v roce 1968 a co všechno si přeje pro naše mladé hráče do budoucna? Přečtěte si v dnešním rozhovoru!

Peti, na Dragonu tě zná snad úplně každý, jsi doslova chodící legendou klubu. Vzpomeneš si ještě, kdy jsi k nám poprvé přišel? Svůj první zelenočerný dres jsem oblékl už v roce 1968. A s různě dlouhými časovými přestávkami ho nosím vlastně dodnes. I když pravda, dnes už nenosím ten zápasový dres, ale spíš jen trička, tepláky, mikiny a bundy s logem Dragonu. A hlavně k tomu nosím píšťalku – ne tu rozhodcovskou, ale trenérskou.

V rámci nové klubové struktury máš na starosti obrovský kus práce s mládeží. Co všechno tvá role aktuálně obnáší? V současné době se věnuji trénování a výchově naší mládeže v opravdu širokém věkovém rozpětí – od těch úplně nejmenších dětí od 2,5 roku až po dorost do 16 let. K tomu mám na starosti fungování SCM (Sportovní centrum mládeže), náborovou činnost a také propagaci ragby přímo ve školách.

Zmínil jsi SCM, které má za úkol pracovat s talenty. Jak se z tvého pohledu ragby s postupem let mění a jak na to musíme reagovat? Ragby, stejně jako ostatně všechny sporty, se neustále vyvíjí. Hra se zrychluje, dochází k pravidlovým změnám. A pokud chceme udržet krok s tímto vývojem, musíme se zkrátka přizpůsobit. A to nejen u nás na Dragonu – kde už jsme s tím naštěstí začali –, ale i celorepublikově. Právě to je jedním z hlavních úkolů SCM. Jsem opravdu rád, že mohu být součástí těchto změn a pomáhat předávat tyto moderní trendy dál.

Kdy a kde tě vlastně mohou rodiče, hráči nebo noví zájemci o ragby nejlépe zastihnout? Na hřišti v Cacovicích mě najdete prakticky denně odpoledne. A v zimě tam bývám až do tmy! (smích).

Máš na závěr z pozice své obrovské zkušenosti nějaký vzkaz či přání pro naše hráče, rodiče a fanoušky? Našemu klubu přeji, aby dokázal v co nejkratší možné době zachytit a plně přejít na moderní styl hry, což už se naštěstí děje. Našim mladým hráčům a hráčkám pak přeji, aby u ragby vydrželi co nejdéle. Aby na sobě tvrdě pracovali a vybojovali si svá místa v reprezentačních výběrech, nebo se dokonce dostali do zahraničních klubů ve vyspělých ragbyových zemích. Přeji jim, aby se dobře učili a vzdělávali a aby brali ragby nejen jako skvělou zábavu, ale i jako plnohodnotný sport. K tomu všemu samozřejmě potřebují obrovskou oporu a podporu od rodičů, prarodičů, trenérů, učitelů, kamarádů i fanoušků. A mám obrovskou radost, že přesně tohle už u nás na Dragonu začíná fungovat.