Turnaj ve Vídni

V sobotu brzy ráno jsme vyrazili společně s 12tkami a hromadou fanoušků směr Vídeň. Dostali jsme pozvání na mezinárodní turnaj.

Rosničky slibovaly sluníčko a teploučko a vzhledem k tomu, co od nás pořadatelé chtěli znát, včetně jmen vodonošů, čekali jsme turnaj na úrovni. Ovšem překvapení stíhalo překvapení a realita byla někde úplně jinde.

Na turnaj se nakonec přihlásily jen tři týmy kategorie U10. My, Ljubljana a místní Stade rugby. Tím pádem nás čekaly jen dva zápasy, které pořadatel zvolil na 2x7 minut.

Na soupisce byli skoro všichni naši hráči. Jmenovitě Anetka, Verča a Toňa za holky a Míša, Tom, Vítek, Jonáš, Kuba, Peťa, Luky, Davča a Luca za kluky.

Na schůzku trenérů se dostavila pouze naše manažerka Linda a trenér Slovinska. :) Čekali jsme mezitím na hřišti a v čase, kdy měl náš první zápas začít, nebyl nikde nikdo. Po chvíli přišel rozhodčí, že tedy jdeme hrát. Netuším, jak to chodí v zahraničí, ale u nás je zvykem na začátku zápasu nastoupit, pozdravit se s rozhodčím i soupeřem, vylosovat stranu nebo míč. Naši hráči stáli a čekali, soupeř už se stavěl připravený na příjem. Asi jiný kraj, jiný mrav.

V prvním zápase nám byl soupeřem místní klub. Bohužel se ukázalo, že nemají dost hráčů, takže si hned od začátku půjčovali naše. Za Vídeň tak hrál Luca a Vítek a nakonec jsme jim museli půjčit i Jonáše. Vítězství bylo jednoznačné pro nás a to jsme nehráli nic moc. Hra byla založená na absenci skládek soupeře a naši rychlíci tak jen probíhali a pokládali pětky. U nás nic moc obrana, žádná spolupráce, přihrávky, čištění. Takový zahřívací zápas.

Druhým soupeřem byli Slovinci. A od pohledu bylo jasné, že tohle bude úplně jiné kafe. Soupeř měl kvalitní obranu i útok, ale naši hráči na to dokázali reagovat a během chvilky se přizpůsobili hře. Krásné souboje plné kontaktu, každá pětka byla zasloužená a vydřená. Kdyby jsme se jen trochu víc roztahovali v obraně i v útoku, vítězství by bylo naše. Takto jsme odcházeli s naprosto zaslouženou remízou.

Bohužel rosničky vůbec netrefily počasí, celý den byla zima, mlha. Hned po zápase jsme raději nahnali hráče do šaten do tepla, převléct se do suchého. A šlo se fandit 12tkám.

Celkově jsem za sebe z úrovně turnaje zklamaná. Mizerná organizace, málo soupeřů. Ale jsem moc ráda za zápas se Slovinskem, protože to bylo asi to nejlepší ragby, co jsem od našich desítek zatím viděla. Tak doufám, že se stejně předvedou i o víkendu v Praze. :)